Vždy, když mám chuť všechno zvdát, protže už mi obývají síly i vytrvalost, vzpomenu si na Boží příslib, že mě nikdy neopustí. Že každý můj boj je pro Něj důležitý. Stejně jako když jsem byla malá a potřebovala se vyškrábat na gauč, tak moje máma okamžitě přerušila svoji práci a šla mi pomoci.
Když k Hospodinu zavolám, jako by v tu chvíli bylo všechno vedlejší a On se zabýval výhradně mým problémem, mými starostmi - dodával mi sílu a povzbuzoval mě.

Děkuji ti, Bože, že Tvoje láska ke mně se projevuje i v maličkostech. V tom, že mi vykouzlíš úsměv na tváři, když jsem smutná, že se setkám s blízkým člověkem, když potřebuju povzbudit nebo poradit, že v modlitbě nacházím pokoj a eucharisiti sílu. Amen