V poslední době, možná víc než dřív, slyšíš o různých ekologických iniciativách, tání ledovců, kácení deštných pralesů, nebo lovu velryb a říkáš si, co s tím máš společného? Jsou to přece na kilometry vzdálená místa, jejichž problémy se tě v podstatě netýkají. Říkám si to často taky. Přesto však existuje pojem, který se týká všech lidí na celé planetě - ODPAD.

 

Já, víra a Zero Waste 

Nikdy jsem moc nebyla aktivistkou v žádném směru. Každé zapálení pro věc mi vydrželo nejvýš dva týdny a pak jsem to vzdala. Jak jsem se teda dostal ke snižování odpadu?

Studuji architekturu a s tím je spojeno i trávení velkého množství času v tzv. ateliéru. Tedy učebně, kde vymýšlíme projekty. A když říkám velké množství, myslím tím třeba od 9:00 do 22:00, kdy se škola zavírá. Na jídlo jsme chodili různě. Někdy k Vietnamcům na nudle, jindy k Turkům na kebab a někdy do obchodu na pečivo se šunkou a sýrem. A tak se odpadkový koš začal plnit: polystyrenovými krabicemi, sáčky od pečiva, alobalem, vakuovanými obaly od uzeniny a PET láhvemi od minerálky. Na bytě to nebylo jinak. Za týden náš čtyřčlenný tým dokázal nasbírat  60-ti litrový pytel plastu, plný odpadkový koš komunálního odpadu a něco málo papíru. A mně začalo vrtat hlavou, co se s tím vším množstvím děje dál a že takhle to dál nejde.

Většině lidí, kteří začnou snižovat svoji produkci odpadu, jde o budoucnost generací, o devastaci planety. Já za tím vším vidím něco víc. Uvědomila jsem si, že v knize Genesis 1; 28 se píše: A Bůh požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.". Náš milující Otec dává nám všem zemi jako nezasloužený dar a dodává, abychom si ji podmanili. Chápu to tedy tak, že ji mám spravovat a start se o ni a ona vydá své plody, které mi budou k užitku. Podmanit pro mě neznamená zničit. Když dostanu jako dárek třeba knížku, s úctou si v ní listuju a čtu, místo toho abych šla a použila ji jako zarážku pod dveře, nebo ji polila kávou. Proto cítím velkou zodpovědnost za to, co mně i tobě, bylo dáno jako hřivna ke spravování. Jako křesťané, máme jít příkladem druhým i ve vztahu k přírodě!

Když vidím množství odpadků v lesích, tuny pomalu se rozkládající na skládkách, igelitové sáčky poletující vzduchem na ulici, říkám si: "Bože, odpusť, že si nevážíme prostředí, ve kterém žijeme. Hledíme jen na sebe, na naše potřeby a starosti, ale nevnímáme krásu stvoření."

Proto jsem se rozhodla, že s tím musím něco udělat. A kde jinde začít, než sama u sebe. Seznámila jsem se s iniciativou Zero Waste a zajásala, že tohle by mohla být cesta. Je však jedno, jestli se zařadíme do nějaké iniciativy. Důležitý je náš postoj a odhodlání ke změně.

 

 

Sejde z očí, sejde z mysli - v čem je problém?

Každou středu ráno se nám jako zázrakem vyprázdní ta bezedná nádoba, jíž říkáme popelnice. Týden střádané odpadky zmizí a my můžeme opět vesele nakupovat, konzumovat a vyhazovat. Tím to ale nekončí, nýbrž začíná. Za rok každý Čech vyprodukuje 3 241 kg veškerého odpadu. Za celou ČR to činí 34,2 milionů tun. A to už je docela masakr, ne?
A ač už spousta z nás část odpadu alespoň recykluje, není to všespásné, protože, světe div se, pouze 45% separovaného plastu se recykluje. Zbytek končí ve spalovnách a ještě hůř na skládkách. A to už nás učili ve škole, že plast se v přírodě jen velmi těžko rozkládá. Za dlouhou dobu se rozloží na mikroplasty, které se pak nachází v pitné vodě, ve sladkovodních a slanovodních rybách a spoustě dalších potravin, které běžně jíš a piješ. Docela hnus, co?
Přesto však produkujeme stále víc a víc odpadu a odborníci tvrdí, že v roce 2050 bude v moři stejné množství plastu jako ryb. Dnes je to asi 1:5.

 

 

Co je Zero Waste?

Zero Waste, neboli "nulový odpad" je iniciativa, jejíž zakladatelkou a propagátorkou je Američanka francouzského původu Bea Johnson. Jde o přístup k životu, díky němuž se každý snaží vyprodukovat co nejmenší množství odpadu. Základní princip je shrnut do 5-ti R. Nejprve REFUSE, tedy zamítni, co nepotřebuješ. To znamená všechny jednorázové obaly, igelitové tašky a sáčky, do kterých si dáš dvě jablka a pak je hodíš do koše, brčka a spoustu dalších produktů, které použiješ jen jednou, a pak ztratí využití. REDUCE, neboli zredukuj, co potřebuješ. Není přece nutné nakupovat věci do zásoby, nebo mít plnou skříň oblečení, které si vezmeš na sebe jen zřídkakdy, protože se ti moc nelíbí. REUSE znamená použij znovu. Spousta věcí se dá použít i jinak, než jsme zvyklí. Zavařovací sklenice skvěle poslouží jako nádoby na uskladnění potravin, staré tričko jako hadr na podlahu, nebo sedlina od kávy jako tělový peeling. Slovo RECYCLE zná asi každý. Znamená recyklovat to, co potřebujeme používat, a vrátit tak alespoň obal výrobci. Sníží se tím množství nového vstupního materiálu do výroby, čímž se zmenší negativní dopad průmyslu na místo, kde žijeme. Posledním bodem je ROT, tedy zkompostovat. Už naše babičky a dědečkové vraceli přírodě to, co jí patří. Bioodpad z domácností tvoří obrovskou část odpadu, který nijak nevyužíváme. Přitom jeho kompostováním lze získat skvělý úrodný humus do zahrádky nebo květináčů nebo hnojivo.

Skvělý blog o Zero Waste píšou tři kamarádky. Jmenuje se  Czech Zero Waste . Pro milovníky angličtiny je možnost navštívit třeba stránky samotné Bei Johnson Zero Waste Home , která napsala stejnojmennou knihu. Ta vyšla i v českém překladu s názvem "Domácnost bez odpadu" - skvělé počteníčko plné inspirace, rad a triků.

 

 

Závěrem bych chtěla říct, že není důležité, jestli se tvůj odpad vleze do jedné zavařovačky, jako odpad rodiny Bei, důležitý je každý krok. Třeba jen to, že si vezmeš vlastní láhev na vodu místo kupování si vody balené, nebo že ty dvě jablka položíš do nákupní tašky jen tak - bez sáčku a na nákup si přineseš tašku svoji. Všechno se počítá!

K.